VÝSTUPY
V této kapitole popisuji jednotlivé řady základní i speciální a formy výstupy v tištěné či elektronické verzi. Tištěná verze byla jednou z prvotních forem. V této formě byla vydávána článková bibliografie v průběhu 50. až 80. let. V roce 1990 byla v této podobě vydána naposledy.
Následoval rok 1991, kdy se vše převedlo do počítačové podoby, o rok později bylo spuštěno zkušební počítačové zpracování analytických údajů nejdříve v Národní knihovně ČR a poté i ve státních vědeckých knihovnách. Vše zpracovali na diskety a ty se importovaly do databáze. V roce 1998 byly údaje o článcích přesunuty konverzí do ALEPHu. ALEPH 500 je volný systém, který vyhovuj skoro všem uživatelům. Sestava tabulek umožňuje knihovníkům jakoukoliv manipulaci v systému. Tento systém je velice přizpůsobivý a také jej podporuje velké množství jazyků. ALEPH 500 je možno používat ve více než 20-ti jazycích. Jednou z nejdůležitějších motivací pro tento systém bylo to, že knihovny a vědecké organizace potřebovaly pružné a účinné řízení automatizovaného knihovního provozu. Pomoc ALEPHu 500 pro ne příliš jednoduché kombinace knihovních předpisů a možností sdílení datových zdrojů (jedná se o souborný, centrální nebo virtuální katalog, autoritní báze) to vedlo k vytvoření promyšlených modulů meziknihovní výpůjční služby (MVS) a elektronické dodání dokumentů. Podporuje také standard ISO ILL, což je Interlibrary loan, který čtenářům poskytne získat spisy z knihoven a od dodavatelů v rámci celého světa a to všechno díky lehce kontrolovatelnému uživatelskému rozhraní v systému MS Windows. Výsledkem, které ALEPH 500 poskytuje, je umožnění účinného sdílení datových zdrojů a to šetří čas i peněžní prostředky knihovnám různého typu. Tento systém je od začátku vytvořen na takové úrovni, aby uspokojoval požadavky organizací a širokému spektru knihoven. Jednoduše řečeno: „ Žádná knihovna není pro něj velmi obsáhlá.“
CD-ROM je jedním z dalších forem výstupů v rámci České národní bibliografie. Jedná se o výsledek spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Albertiny icome Praha (AIP), která se zasloužila o vytvoření vyhledávacího systému Tornádo. ČNB byla vydávána čtvrtletně na dvou CD-ROM a zahrnuje databáze: „knihy, zahraniční periodika, disertace a autoreferáty, speciální dokumenty, jmenné autority, články a periodika vydávaná v ČR.“ Zavedení bylo snadné a prosté a aktualizace ke stažení byla možná na stránkách AIP a NK ČR měsíčně bez poplatků. Údaje lze prohlížet například v ISBD nebo UNIMARCU.
Tuto kapitolu bych uzavřela katalogy a databázemi Národní knihovny. Součástí těchto katalogů, databází je i zmíněna Česká národní bibliografie. Zde můžeme vyhledávat jakékoliv dokumenty podle příslušné problematiky. Jedním z hlavních katalogů je Souborný katalog ČR (Caslin), jeho prioritou je shromažďování záznamů o spisech ve fondech českých knihoven a organizací, které se podílejí na tvorbě tohoto katalogu nebo podávají údaje o odběru periodik. Tento katalog je tvořen v elektronické verzi od roku 1995 a obsahuje více než 5 milionů údajů českých i zahraničních publikací pojednávající o jednom vymezeném tématu, speciálních spisech a seriálů. Zjištěné údaje poskytnou uživateli informaci o přístupu určitého dokumentu nebo o knihovně, ve které si může určitý dokument vypůjčit. Údaje o knihovně čili vlastníkovi daného dokumentu je zaznamenaná siglou (značkou knihovny) a zkratkou knihovny, která nám poskytne kompletní údaje o dané knihovně. Tyto údaje jsou k naleznutí v bázi ADR-Adresář knihoven a institucí ČR. Z poskytnutých záznamů se dá spojit přímo do místních katalogů knihoven a tím získat současné informace o okamžité dostupnosti spisů v určité knihovně. V zápisech seriálů se uvádí nejen sigla a zkratka knihovny, ale také záznamy o odebíraných ročnících a intervalu uchování. U určitých názvů seriálů je umožněn přístup k plným textům. Ze Souborného katalogu nám umožňuje služba SFX hledat i v dalších elektronických databázích a katalozích.
„ Knihovníkům souborný katalog nabízí
- využití služby MVS
- stahování záznamů přes protokol Z39.50
- export záznamů, u kterých je knihovna uvedena jako vlastník dokumentu
- aktualizaci odběru pomocí on-line formuláře
- aktualizace údajů o digitalizaci dokumentů pomocí online formuláře
- evidence excerpční základny báze ANL
- aktualizaci údajů v bázi ADR – Adresář knihoven a institucí ČR on-line“.
Jedním z dalších katalogů je Online katalog Národní knihovny ČR (NKC), který zabírá asi jednu pětinu fondu knihovny. Nachází se v něm všechen nárůst knih od roku 1995, údaje dalších typů spisů od roku 1996 a v následujícím roce také přibyl tzv. studijní fond. Postupně jsou obohaceny o údaje zastaralejší literatury z retrokonverze národní bibliografie a všeobecného katalogu NK ČR. Národní tvorba je zahrnuta takřka v kompletnosti za období 20. století, ale převážně jen s označením daného dokumentu (signaturou) archivního exempláře, ten bohužel nejde vypůjčit. Pokud nejde daná publikace vyhledat v bázi nebo není označena určitou signaturou lze ji vyhledat také v lístkovém katalogu Národní knihovny ČR nebo v naskenované podobě. V bázi lze hledat pomocí listování v jiných rejstřících (například autor, název, předmětová hesla atd.) nebo rovnou zajistit formou rešeršního dotazu. V tomto katalogu si mohou evidovaní čtenáři Národní knihovny vypůjčovat publikace online, ale pouze ty, kde jsou u údaje evidovány exempláře. Pokud údaje tyto exempláře evidované nemají lze si je objednat obvyklým postupem pomocí signatury, která je vyobrazena v závěru záznamu. Objednávat bohužel nejdou objednávat archivní výtisky s označením daného dokumentu začínající římskou číslicí.
Posledním zmíněným katalogem bude Online katalog Slovanské knihovny (SLK) zahrnuje převážnou část údajů fondu Slovanské knihovny. Jejich stupeň je odlišný, od úplných až po omezené, vzniklé rovnou při půjčování. Údaje prozatím neobsahují jednotky veškerých exemplářů, to se vyskytuje obzvlášť u údajů periodik, vícesvazkových publikací atd. Fond české produkce je prozatím nezpracovaný celý, protože se průběžně doplňuje a také nejsou zcela propracované určité vícesvazkové publikace a edice. Postupně se doplňují údaje starých tisků. Pokud uživatelé nenajdou hledanou publikaci v daném katalogu, postupují stejným způsobem, jako v Online katalogu Národní knihovny (NKC). Při vyhledávání v tomto katalogu se užívá hromadný soubor slov z veškerých indexovaných záznamů, nebo je možno vymezit určené pole, které má dané slovo zahrnovat (například autor, název, nakladatelství).
Závěr této kapitoly bude patřit databázím. Začala bych databází České národní bibliografie (ČNB), která je tématem mé bakalářské práce. Jak už jsem zmínila, jedná se o údaje spisů vydaných na našem území. Převážně jde o údaje spisů poslaných do NK ČR jako povinný výtisk. Prozatím zahrnuje také omezené množství spisů vyhotovených na Slovensku, tyto údaje jsou z báze postupně odstraňovány. Základ této báze tvoří „České knihy, Česká periodika, grafické dokumenty“ a ostatní jsou již zmíněné v kapitole 1.5. Všechny se dají doplnit zpětně. Databáze zahrnuje rozdílné vrstvy údajů, úroveň a podobu zpracování, která souhlasí s časovým hlediskem zpracovaného záznamu. Mnoho údajů bylo vytvořeno technikou retrokonverze, čili převod z lístkové podoby do elektronické. Základní normou se po roce 1996 stala norma AACR2R (Anglo-American Cataloguing Rules) a údaje jsou vybaveny znaky MDT a předmětovými hesly.
Následující databází je ANL- Články v českých novinách, časopisech a sbornících, která je komplexní databází obsahující vybrané články a statě zahrnuté v seriálech a sbornících, v nepatrném množství v publikacích zaměřených na jedno téma uveřejněných na našem území. „Báze vzniká v rámci Kooperačního systému článkové bibliografie (Národní knihovna České republiky (Knihovnický institut), krajské knihovny, Moravská zemská knihovna, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Národní pedagogická knihovna Komenského, Státní technická knihovna). Excerpční základna kooperačního systému se může průběžně měnit.“ Vyhledávat zde můžeme pomocí daného rešeršního dotazu nebo prohlídnutím libovolného rejstříku. V rámci vyhledávání se setkáváme s různými pojmy jako například se zdrojovým, recenzovaným, druhem a formou dokumentu.
KKL je zkratka pro databázi knihovnické literatury, do které spadají katalog knihovny knihovnické literatury (jedná se o monografie, časopisy a almanachy) v kompletnosti od roku 1990. Postupně se dodávají údaje starší české literatury a zahraniční se už v bázi nachází. Dále jde o kartotéku dokumentace české knihovnické literatury taktéž od roku 1990. Zahrnuje rozbor údajů článků z národních odborných časopisů a almanachů v kompletnosti, je taktéž umožněn výběr z jiných časopisů a almanachů i denního tisku, konkrétně do roku 2010. A rovněž výběr z údajů článků ze slovenských odborných časopisů. Nalezneme zde také články ze zahraničních časopisů do roku 2002. Tyto časopisy se dále nakupují, ale nejsou ještě analyticky zpracovány. Přístup článků ze zahraničních časopisů v KKL je možno nalézt v Oborové bráně KIV, kde jsou odkazy na plné texty. A v poslední řadě zde patří údaje českých a zahraničních internetových spisů s odkazy k úplným textům. Fond knihovny Knihovnické literatury je z větší části prezenční a od tohoto roku je absenční fond rozšiřován.
Okrajově bych se zmínila o databázi STT- Databáze prvotisků, starých tisků a map 1450-1800, obsahuje jen určité jádro starých tisků Národní knihovny ČR. V Manuscriptorium, o kterém jsem se již zmiňovala, nalezneme další část této sbírky. Tato databáze pracuje ve formátu MARC 21 podle platných národních i mezinárodních standardů.
A také databázi ISN- Ohlášené knihy a hudebniny zahrnuje hlavní bibliografické záznamy knih a hudebnin ohlášených domácími nakladateli evidovanými v systému ISBN nebo ISMN vztahuje se to také na nakladatele, kteří si zažádali o jednorázové uložení ISBN/ISMN. Shromažďuje také informace o doposud nevydaných děl s přiřazeným ISBN/ISMN. Okamžitě, jak Národní knihovna dostane povinný výtisk, směřuje údaj do báze NKC a z ISN mizí. Je možné, že v databázi najdeme už vydanou publikaci, a to protože nakladatel doposud nedodal povinný výtisk nebo určitý povinný výtisk teprve bude zpracován.
Databáze AUT, která se zabývá národními autoritami, konkrétně jmennými, věcnými a od roku 2006 také názvovými.
Následující databází je ADR- Adresář knihoven a informačních institucí, má ve svých záznamech více než 3000 institucí, které se podílí nebo podílely na vytvoření souborných katalogů CEZL/CASLIN, mají ve své náplni meziknihovní výpůjční služby, nebo jsou ve spojení s Knihovnickým institutem NK ČR. Každý údaj zahrnuje siglu (značka knihovny) a záznamy nahlášené institucí. Značku knihovny uděluje oddělení souborných katalogů NK ČR na základě požadavků instituce. Rozmezí záznamů a jejich současnost je závislá především na samotných institucích a na rychlosti poukázat na změny.
V databázi NAK – Adresář nakladatelů v ČR jsou obsaženy data o nakladatelích a vydavatelích, kteří jsou účastníky systému ISBN v ČR od roku 1989 a systému ISMN v ČR od roku 1996, patří zde také nakladatelé, kteří nemají registraci v ISBN ani v ISMN, jejichž záznamy nemají aktualizaci. Báze má přes 5500 údajů. Pro volbu nakladatelů podle orientace se dá použít rejstřík zkratek odborného směru nakladatelů a vydavatelů.
Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory-KZK, která se zabývá rozepisováním zkratek nejen z oboru knihovnictví, informační vědy, ale i z oborů, které na ně mají určitou návaznost. Postupně dodávaná data do báze jsou zpracovávána v Knihovnickém institutu NK ČR na podkladě výpisků z odborných elektronických a tištěných zdrojů. Slouží převážně, jako vnitřní pracovní prostředek. Obsah údajů je odlišný, záleží na tom, jakým způsobem jsou získávány záznamy o atributech, které jsou formulovány zkratkami anebo zkrácenými názvy firem, institutů (například ČEDOK). Citace spisů v záznamech jsou příliš krátké a nejsou spojeny.
Pro obor knihovnictví a informační vědu je také velmi zásadní databáze KSL- Česko-anglicky a anglicko-český slovník termínů z oblasti knihovnictví, která je vymezena pro četbu a překlady. Dá se také využít, jako oboustranný středověký slovník. Podstata KSL byla vytvořena nalezením českých stejných nebo odpovídajících slov k anglickým původním výpiskům z živých textů, z toho vyplývá, že anglické slovo je původní. Tato koncepce bude také dodržena u nových záznamů.
Poslední zmiňovanou databází je KTD- Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV), která byla vytvořena v roce 2001-2002 součástí projektu podpořeným finančními prostředky Ministerstva kultury ČR. O její správu se stará Knihovnický institut NK ČR. KTD byla oceněna cenou INFORUM 2003. Má více jak 3000 zpracovaných hesel, které zastupují všechny zásadní okruhy knihovnictví a informační vědy a navazujících oblastí. Tato databáze nám poskytuje „základní vyhledávání, prohlížení rejstříků, vyhledávání pomocí jazyka CCL a vyhledávání ve více databázích najednou, tj. v TDKIV, KZK - Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory a KSL - Česko-anglický a anglicko-český slovník knihovnických termínů .“