PROJEKTY SPOJENÉ S ČNB

 

V oblasti registrující národní bibliografie se setkáváme s těmito projekty. První z nich nese název „ Nástroje pro zpřístupnění tištěných textů 19. století a první poloviny 20. století.“ Jde o vytvoření prostředku, který umožní přístup k tištěným spisům z daného období.  Relativní řešení se dá rozčlenit do několika skupin. Uplatnění v práci s vědomostními základy zastaralých vrstev českého jazyka. Zhotovení slovníků, která se shodují se zastaralými pravopisnými pravidly a prostředek pro doslovný přepis slova. Dále utvoření prostého základní tvaru daného slova pro 19. století. Rozbor určitých zlomků používaných v 19. století a vznik prostředků k představě pro jazykově české díla. Na vytvoření těchto slovníků se podílela řada odborníků, nejen z řad Národní knihovny, ale také i z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zaměstnanci společnosti Elsyst Engineering. Pracovali se slovní základem, bylo upraveno mnoho periodik a monografií. Pro nápravu textů a vytvoření jazykových základů se jevil nejzajímavější zásadní prostředek CODEG.

 

Jedním z dalších projektu je „Metodika hodnocení vlivu kvality ovzduší na knihovní a archivní fondy.“ Tento projekt je zaměřen, na co nejlepší vytvoření klimatických podmínek knihovních fondů a zmírnění nevyhovujícího prostředí. Východisko projektu je rozčleněno do třech témat. Za prvé stav plynných znečišťujících látek a prachových částic. Za druhé výsledek působení určitých znečišťujících látek na archivní a knihovní písemnosti. A za třetí plán opatření, který vede ke zdokonalení vnitřního prostředí. Bude potřeba se také zaměřit na působení venkovního klimatu.

 

Tento projekt „Interoperabilita v paměťových institucích (INTERPI)“ je zaměřen na uživatelsky přívětivém zpřístupnění vlasteneckého vzdělaného, průmyslového a krajinného dědictví, které zahrnují digitalizační jádra a galerie, knihovny, archívy atd. Na tomto projektu se podílí Národní archiv. Jedním z východisek je vytvoření databáze, již zmíněných institucí obohacených o vhodné informace významu jednotlivých slov umožňující i strojem čitelné podobě. Spolupráci těchto různých institucí propojují speciální stanoviska a požadavky.

Následujícím projektem je „Ochrana knižního fondu a dokumentů aplikací esenciálních olejů.“ Cílem je zamezit znehodnocení knih následným útokem plísněmi ve vnitřních prostorách knihoven. Vytvořit pracovní postup a zařízení na očištění už napadeného fondu. Účelem je efektivnost a zdokonalení hygienických podmínek v těchto institucích.

 

A zde jsou projekty spadající do oblasti retrospektivní bibliografie. Národní knihovna se zabývá projekty na Evropské úrovni. Spolupráce některých projektů byla zdárně ukončena a myslím si, že to nebyly jedny z posledních. Jedním z nich byl projekt „COMMUNIA: The European Thematic Network on Digital Public Domain“. Úkolem bylo zhotovit taktiku pro Evropskou unii. S cílem zpřístupnit volná díla v digitální verzi, a také zabývat se problematikou knih, u kterých nelze nalézt autora. Modelem Open Access byl umožněn volný přístup k údajům a článkům s vědeckou tématikou. Různé semináře a workshopy napomáhaly k dosažení stanovených úkolů. 

 

Vytvoření návrhu báze pro digitalizovaná díla evropské vzdělanosti (archivní materiál, obrazy, kinematografie) sloužil projekt „Europeana version 1.0“. U zrodu tohoto projektu byla mezi prvními společníky Národní knihovna České republiky. Takto byl umožněn přístup k mnoha materiálům z 32 zemí. Cílem Národní knihovny ČR bylo představení spravovaných spisů i efektivní digitalizační aktivity. Oslovit tak i další společníky pro nastávající spolupráci, která byla zaměřena na věcné rozpětí Manuscriptoria. Činně se podílí na workshopech, kde je vytvářena následná forma portálu Europeana určují se také podmínky dalšího partnerství s organizacemi umožňujícími digitální význam.

 

Program „ EMBARK“ se zabýval ochranou a obohacením kulturního dědictví, týkalo se to zejména rozčleněných částí. Do kterých patřily starodávné tisky, rukopisy a historicky psané prameny. Umožnit je pro požadavky uživatelů a mladistvých specialistů. Na projektu se podílela Česká republika, Bulharsko, Srbsko a Řecko, které později odstoupilo. Byly systematizovány workshopy. V Praze se dodržovala norma TEI v rámci úplných knihoven záznamů s historickou tématikou. V Sofii byl použit pro základ slov úplných záznamů historických spisů prostředek TreeTagger. A v Bělehradu šíření databáze pro vložení nestandardních rukou psaných závětí a grafických nebo písemných znaků do XML dokumentů. Při produkci distribuovaných celkových digitálních písemností byly využity dvě aplikace. Pro začátek testování seskupování dokumentů a výstavy byl přichystán doprovázející almanach statí, který byl také vyhotoven na CD.

 

Projekt pod názvem „LiWa (Living Web Archives)“ byl dotován Evropskou unií a zabýval se archivací webu. Momentální prostředky k archivování webu nabývají rychlý růst webových technologií. Úkolem bylo doporučovat a ověřovat moderní způsoby, které poskytnou zdokonalení hodnot obsahu webových sbírek. Výstupem je novodobá generace prostředků pro sběr, ukládání a obohacení záznamů webových sbírek, které poskytnou dlouhé objasňování rozvoje archivů.

 

Jedním z posledních projektů, o kterém jsem se chtěla zmínit je „IMPACT (IMProving ACcess to Text)“ a jejím členem se Národní knihovna ČR stala 1. 4. 2010. Seskupuje 26 účastnických zařízení z celé Evropy. Do tohoto projektu jsou zapojeny různé instituce a knihovny. Cílem je zlepšit uživatelský postoj k historickým dokumentům díky optimálnímu rozpoznání znaků dále OCR. Podílet se na informacích o vývoji hromadné digitalizace, přesně určit nejlepší postupy pro individuální druh dokumentů, tvořit prostředky, které by tyto postupy zefektivnily nebo vytvořit metodologické středisko. Mělo by poskytnout odbornou radu pro postup digitalizace a tím i vymezit mezinárodně uznávané cíle. Národní knihovna ČR má odpovědnost za vytvoření stoprocentního optimálního rozpoznání znaků dokumentů v národním jazyce a byla vybraná jako klíčový garant ověřování prostředků a vedlejších pracovních postupů stanovených k vylepšování členitostí.

 

V systému Národní knihovny se používá zkratka VISK, což znamená veřejné informační služby knihoven, rozděluje se na 9 podprogramů, které se zabývají určitou tématikou a plní své vymezené úkoly. Požadovaným úkolem VISK jsou novinky přístupné na základech informačních technologií.

„Veřejné služby knihoven se orientují zejména na:

  • Poskytnutí veřejně přístupných míst s kvalifikovanou obsluhou a vybavených ICT, která garantují rovné podmínky přístupu k informačním zdrojům a sítím pro všechny skupiny občanů
  • Podporu celoživotního vzdělávání a uspokojování kulturních potřeb občanů
  • Zpřístupnění informací z oblasti veřejné správy ve smyslu zákona 106/99 o svobodném přístupu k informacím
  • Poskytování informací na podporu cestovního ruchu, podnikání, právního vědomí, nezávislého rozhodování včetně poskytování speciálních knihovnických a informačních služeb sociálním a národnostním menšinám
  • Zprostředkování informací a dokumentů pro oblast výzkumu a vývoje
  • Uchování a zpřístupnění národního kulturního soustředěného v knihovních fondech“

 

Uskutečněním programu VISK se vyplňují hlavní úkoly a přednosti vymezené:

1)      Vládní kulturní strategií na dobu 2009-2014

2)      Plánů vývoje knihoven ČR na dobu 2011-2015

Jednotlivé úkoly programu VISK

-          Připojení knihoven k internetové síti a dovybavit je informačními technologiemi, aby uživatelé ve svém bydlišti měli možnost neplaceného vstupu na Internet

-          Umožnit tak uživatelům navštívit knihovní fondy prostřednictvím knihovních katalogů přes Internet v rámci celostátního působení knihoven a nezáleží na místě uložení

-          Zabezpečit rychlé a účinné vyhledávání údajů o knihovních fondech v rámci meziknihovní výpůjční služby a možnosti získávání spisů v knihovnách na našem území

-          Zefektivnit nabídku služeb a možnosti služeb v bázi ICT k získávání placených domácích i zahraničních zdrojů poskytujících informace, které jsou potřebné pro zvýšení vzdělanosti businessmanů a dalších činností

-          Zhotovit digitální knihovnu, která bude zpřístupněna pro široku škálu uživatelů a bude mít za úkol uchovávat a chránit vzácné typy dokumentů, které jsou ve fondu knihoven

-          Spolupracovat na digitálním programovém vybavení UNESCO Paměť světa, projektu EUROPEANA Evropské komise

-          Vzdělat zaměstnance různých druhů knihoven v obratnosti práce s informačními technologiemi, tak aby byli schopni uživatelům poskytnout jakékoliv údaje spojené s používáním ICT

-          Zvýšit úroveň spolupráce mezi knihovnami v přesvědčování, zpracovávání a podílení se na informačních zdrojích

-          Úsporné zpracování fondů knihoven na území České republiky umožněním služeb podílených se na katalogizaci a omezovat globální obsah primární katalogizace v retrospektivním i registrujícím vytvoření fondů knihoven

 

Projekty Národní knihovny nám uzavírají první kapitolu. V rámci České národní bibliografie je potřeba dodržovat určité standardy a normy. O nich si něco povíme v následující kapitole, která se zabývá jmenným a věcným zpracováním, formáty, formy výstupu.