REGISTRUJÍCÍ NÁRODNÍ BIBLIOGRAFIE
Průběžně zpracovává veškeré vycházející dokumenty určitého národa. Klade důraz na úplnost veškerých dokumentů. Konkrétně česká národní bibliografie je retrospektivní, registrující, národní, průběžná a univerzální. Obecně se bibliografie člení na základní a to, podle účelu slouží pro podchycení produkce a má univerzální charakter. Patří zde registrující, jde o bibliografii, která se snaží celkově zachytit úplnost spisů, pomocí daných kritérií. Doporučující bibliografie, která navrhuje určité skupině uživatelů vybrané spisy (v oblasti veřejných knihoven). Odborná bibliografie se týká spisů z vědních oblastí nebo tematických okruhů. Dále se člení na dalších 6 doplňkových. Z hlediska územního se člení na mezinárodní, ta se pro velký počet spisů nezpracovává. Pouze nepatrné množství je uloženo v Národní knihovně v Paříži. Národní zpracovává literární tvorbu daného národa a regionální znamená daná literatura vymezené oblasti (regionem- Olomoucko, Valašsko, Slezsko). Vytváří dokumenty, které jsou charakteristické pro danou oblast a svou podobou vydání se liší od národní bibliografie. Z hlediska tematického jde o všeobecnou (univerzální) bibliografii, která zahrnuje dokumenty děl ze všech vědních odvětví. Dále pak se dělí na speciální bibliografii, ta se zabývá zpracováním písemnictví určitého vědního odvětví. Dále chronologické hledisko se rozděluje, na průběžnou bibliografii eviduje nejnovější literární tvorbu, retrospektivní to se týká literatury, která už vyšla a perspektivní jedná se o to co nakladatelství a edice plánuje. Podle formy zpracování se jedná o typologii, zde spadají články, knihy a periodika atd. Podle použitých pramenů primární kdy máme přímý kontakt s knihou a sekundární zápis převzatý z různých databázových systémů nebo bibliografií. Poslední formou je úplnost zpracování, do které se zařazuje úplná a výběrová bibliografie.